Historie

První spolek baráčníků vznikl v Kolíně roku 1873. Bylo to období zakládání mnoha druhů různých vzdělávacích, podpůrných a vlasteneckých sdružení. Baráčníci, kteří se scházeli v již zbořeném kolínském hostinci U Šleitrů zvaném Baráček, se starali o podporování vdov, sirotků, chudiny a tuto činnost spojovali s vlastenectvím.

Období zakládání dalších obcí navazovalo na Jubilejní zemskou výstavu v Praze 1891 a obdobné národní akce v dalších letech (Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895). V roce 1896 vzniká Veleobec českého baráčnictva v království Českém. Během dalších deseti let vznikají jednotlivé župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých obcí na venkově.

První župa vznikla v Brandýse nad Labem schválením jejích regulí Zemským úřadem v Praze roku 1902. Tehdy se jmenovala I.župa Polabská. V roce 1907 se konal I. sjezd ve Veleobci sdruženého sdruženého Baráčnictva v Českých Budějovicích a zde bylo rozhodnuto o vydávání svého svazového časopisu „Český Baráčník“ Obce baráčníků vznikly i ve Vídni a přes emigranty v Spojených státech amerických.

Zvláštnosti pojmenování

Výbor místní obce baráčníků se označoval jako rychta a v jeho čele stál rychtář. Baráčnická rychta pak byl název pro spolkovou místnost, nebo budovu. Z těch je na veřejnosti nejznámější Všebaráčnická rychta v Praze na Malé Straně, v jejímž sále se pořádají koncerty i jiné akce.
Zajímavé je tradiční pojmenování členů a funkcionářů organizace. Členové se nazývají sousedé a tetičky, členové výboru mají funkce panímaminka, pantatínek, rychtář, místorychtář, syndyk (jednatel), berní (hospodář), slídilové účtů (revizní komise), švandymistr (za kulturu), vzdělávatel, dráb (dohlíží na pořádek v obci), ponocný, šafář (zabezpečuje občerstvení), gratulanti (chodí svým členům gratulovat k narozeninám).

Organizační struktura

Jednotlivé obce baráčnické jsou sdruženy do žup.
⦁ I. župa Pavla Stránského ze Zapské Stránky, dříve I.Polabská, vytvořena roku 1902 v ⦁ Brandýse nad Labem.
⦁ II. župa Jiřího z Poděbrad, založena roku 1902 jako Karlova v Praze
⦁ III. župa Mistra Jana Husi, založena jako Přemyslova v Praze roku 1903
⦁ IV. župa Petra Gutha, založena v ⦁ Kladně roku 1904
⦁ V. župa Václava Budovce z Budova má sídlo v ⦁ Mladé Boleslavi založena roku 1905.
⦁ VI. župa Boleslava Jablonského v Soběslavi založena roku 1931 v Mezimostí
⦁ VII. župa Mirošovice
⦁ VIII. župa Tomáše Štítného má sídlo v ⦁ Českých Velenicích.
⦁ IX. župa Kubatova má sídlo v Českých Budějovicích
⦁ X. baráčnická župa spisovatele Josefa Holečka ve ⦁ Vodňanech.
⦁ XI. župa Most
⦁ XII. župa Jana Sladkého Koziny v Plzni
⦁ XV. župa Františka Holého byla založená roku 1932 v ⦁ Kralupech nad Vltavou.
⦁ XIV. župa vznikla v ⦁ Duchcově Josefa Jungmana
⦁ XVIII. župa Tomáše Garyka Masaryka
⦁ XX. župa Krušnohorská, založena v ⦁ Chomutově
⦁ XXI. župa vznikla v ⦁ Ústí nad Labem.
⦁ XXII. župa má ústředí v ⦁ Sokolově.
⦁ XXIV. župa Jana Žižky z Trocnova byla založena v 1949 a má ústředí v hl. m. Praha.

Náplň činnosti

Mimo pravidelné schůzovní činnosti organizují či se podílí na organizaci Dne matek, MDŽ, Den dětí, rozloučení s rokem, stavění májek, pořádání baráčnických, staročeských plesů a zábav. Součástí zábav bývají i staročeské tance, např. Česká beseda. Dále se účastní různých místních aktů, jako kladení věnců, slavnostní průvody apod. Před nacistickou okupací se Baráčníci ve velkém účastnili i jiných vlasteneckých akcí. Akce bývají odlišné podle místních zvyklostí vesnice či města. Svérázné jsou i rituály při velkých akcích a schůzích, prováděné často v krojích.

V kultuře

Postava předsedy Baráčníků, který sdílí celu s Josefem Švejkem po Sarajevském atentátu, se objevuje také v románu Osudy dobrého vojáka Švejka (1921) od Jaroslava Haška. Ve filmu Dobrý voják Švejk (1956) tuto postavu ztělesnil herec Jaroslav Vojta.